Focení pisíků bez pisíků

Focení pisíků bez pisíků

 

Po poslední deštivé akci s Honzou jsem přemýšlel, kdy se zase potkáme. Víkendy jsou celkem nabité různými akcemi a tak mě napadlo si něco naplánovat na všední den. Buď na ráno nebo na odpoledne, podle toho jakou má Honza směnu v práci. Netrvalo dlouho a další focení bylo naplánované. Vyrazíme na pisíky. Sraz byl v 7:30. Přijíždím něco málo před sedmou hodinou na domluvené místo. Je krásné počasí. Z auta pozoruji srnu s kolouchem, kteří ale brzo mizí v lese. Na keřích posedávají ťuhýci obecní, které vidím letos poprvé. Vytahuji batoh a jdu se pomalu projít než dorazí Honza. Ten mi po deseti minutách píše, že už dorazil. Vracím se k autu. Bereme karimatky, fotostan a jdeme k řece. Tam nás ale čeká nemilé překvapení. Rodinka kempující u řeky, nás nutí jít dál podél řeky. Ale pisíci nikde. Honza mi popisuje, jak se to tu loni pisíky jen hemžilo. No nic, musíme si najít jiný objekt. Po chvíli spatříme kulíky říční, kteří pobíhají po kamenitém břehu. Vybíráme místo na postavení fotostanu. Leháme si na nepříjemně tlačící kameny a čekáme. Bohužel se v naší blízkosti nic neděje. Podél řeky pobíhá několik kulíků a u našeho krytu nic. Musíme přemístit stan více k vodě. Ukotvení stanu nám znepříjemňuje vítr a kamenitý břeh, do kterého moc nejdou zapíchnout kolíky. Nakonec se vše podaří a opět uléháme k zemi. Po pár minutách mě všechno tlačí. No, příjemné poleženíčko to nebylo. Nejhorší ale bylo, že se zase nic nedělo. Vylézám z krytu a jdu se projít, třeba něco naženu blíž k nám. A taky že jo. Když se pomalu vracím, jeden z kulíků běží směrem k Honzovi, který vyčkává ve stanu. Nakonec je na celkem dobrou vzdálenost a slyším cvakání závěrky. Kulík to ale dlouho nevydrží a odlétá.

 

 

Po návratu do stanu, přemýšlíme co dál. Honza se zvedá a jde taky na obchůzku. Když se vrací, vidím dva kulíky, kteří prchají před Honzou směrem ke mně. Jeden po chvíli odlétá, ale druhý už je celkem blízko a tak si i já dělám pár fotek.

 

 

 

Ještě jednou si přemísťujeme kryt na jiné místo. Čas se nám krátí a tak už ani moc nedoufám v nějakou akci. Kulíky sice vidíme, ale jsou hodně daleko. Opodál se pohybuje konipas bílý, který loví drobné mušky. Po pár minutách se nám u stanu ukazuje konipas horský, který je chvílemi tak blízko, že nemůžeme ani zaostřit. Uděláme si pár fotek a máme radost, že se něco zadařilo. Sedíme, povídáme si a pozorujeme okolí.

 

 

 

 

Vidím přilétat volavku, která přistává v řece asi padesát metrů za náš kryt. Pozorujeme jak loví malé rybky a pomalu se blíží k nám. Leháme si a čekáme, jestli náhodou nepřijde až před naše objektivy. Jsme pěkně napnutí. Najednou slyším nějaké plácnutí a volavka přilétá před nás. Paráda. Po pár fotkách ale volavka odlétá. Fotek nás moc sice udělat nenechala, ale zážitek to byl parádní. Času už moc není a tak se pomalu balíme a jdeme zpět k autům. Honza míří do práce a já domů. I když jsme se pisíků nedočkali, bylo to parádní dopoledne.       

 

Diskusní téma: Focení pisíků bez pisíků

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek